Většina lidí nemá fyziku ráda, v souvislosti s tím si lidé vědce, kteří se matematikou, nebo fyzikou živí, představují jako podivíny, kteří praktickému životu vůbec nerozumí, jiní zase pod pojmem vědec vidí univerzálního všeználka schopného odpovědět na cokoliv, skoro dříve, než uslyší otázku.
Podle mě, všechny tyhle představy souvisí s obecným odporem k matematice a fyzice, stejně tak, podle mého názoru, je tento odpor lidem vštěpován od dětství, a to školou.
Dítě, samo osobě, je vždy zvědavé a samo rádo dělá to, co vlastně dělají vědci celý život, tedy zkoumá a zjišťuje, jak věci fungují. Každý člověk je schopen se matematiku i fyziku naučit, každý. Samozřejmě na určité úrovni, stejně tak, jako se každý dokáže naučit zahrát na klavír narozeninovou písničku. Hlavním problémem jsou tedy školy a učitelé matematiky, kteří vlastně tomu, co učí sami pořádně nerozumějí, umějí vzorečky a definice, ví, jak postupovat, aby dostali požadovaný výsledek početního příkladu, ale jak to celé funguje neví.
Ale dost už o škole.
Pokud necháme stranou moderní fyziku, všechny ty černé a červí díry, teorii superstrun a kvantovku, dostaneme se právě k těm základům, které dokáže pochopit každý. Dám vám dva příklady, první je z animáku, kreslená postavička stojí na loďce a ze všech sil fouká do napnuté plachty a loďka vesele pluje vpřed, to odporuje jednomu ze základních fyzikální zákonů, dokážete přijít na to kterému? Malá nápověda, jako první s ním přišel Newton. Druhý, představte si, že jste v tělocvičně, u stropu visí kladka, přes kterou je přehozeno lano, váš kamarád si ho uváže kolem pasu a vy se ho snažíte vytáhnout nahoru, ale marně, víte, jak by se mohl dostat nahoru s použitím menší síly? Tak tentokrát vám to řeknu, váš kamarád se bude nahoru vytahovat sám a bude mu k tomu stačit pouhá polovina síly, nevěříte? můžete si to zkusit, je to založeno na zákonu zachování mechanické práce a je na to jednoduchý vzoreček, v podstatě jde o stejný princip jako u páky.
Jeden z mých oblíbených fyziků, který mimochodem zcela boural zavedené představy o lidech své profese byl hotovým mistrem ve vynalézání a realizaci podobných pokusů, vždyť se v dětství věnoval mimo jiné kouzelnictví. Mluvím o Richardu P Feynmannovi, nenapravitelném živlu, nositeli Nobelovy ceny za fyziku, amatérském kasaři a hráči na bonga. Tomuto pánovi, o jehož životě bylo napsáno několik knih např: To snad nemyslíte vážně! vděčím také za znalost experimentu, který Richard za svých studentských let skutečně realizoval, byť s katastrofickými následky.
Představte si zahradní rozprašovač vody, vypadá jako trubka ve tvaru písmene S, ta sedí na čepu, hadicí do ní pumpujeme vodu a trubka se otáčí jako vrtulka a teď otázka, co kdyby S-ko bylo v bazénu s vodou a vodu bychom přes něj naopak nasávali, točil by se rozprašovač opačným směrem? Po vášnivé debatě se svými spolužáky Richard tento experiment uskutečnil za pomocí kompresoru a školní laboratoře, výsledkem byla, k malé radosti učitelského sboru, exploze.
